převzato od Sarah z diskuze DS na BCKaždá fotka je opravdu jiná a každý máme jiný vkus, ale zkusím sepsat hrubou orientaci pro absolutní zoufalé začátečníky.
Nejsem mistr LR, je to teda jen způsob, jak LR používám já. Mám verzi 1.0., počeštěnou, doufám že vaše nejsou tak odlišné aby návod nebyl k ničemu.
Otevřu LR, věnuju nejdřív pozornost volbám v pravém horním rohu:
Knihovna - Vyvolávání - tím končí to co mě zajímá - následuje Prezentace - Tisk - Web.
Když hledám fotku, hledám v režimu Knihovna. Když chci upravovat už nalezenou, přepnu se do režimu Vyvolávání.
Vlevo vidím malou fotku a pod ní volby Přenastavení nebo Presets, kdo má nepočeštěnou. Tuhle složku budeme později krmit přenastaveními staženými z netu. Uprostřed je velká fotka, kde vidíme jaký vliv na ni mají naše experimenty.
Vpravo jsou šoupátka.
Sloupec začíná histogramem. Kdo ví co to je a umí s ním zacházet, přeskočí odstavec. Divoce se nám tam vlní několik kopečků. Nejvíc nás zajímá ten nejvíc vpředu, neutrálně barevný. Ukazuje nám jak je fotka exponovaná. Teoretická fotka průměrné situace (ne dva lyžaři na svahu) by měla mít největší kopeček někde uprostřed, začínat na jednom konci a končit na druhém. Pokud na jednom nebo druhém konci ta křivka strmě vyletí nahoru a šplhá po stěně, je to špatně (může to být samozřejmě i umělecký záměr, ale máme tam přepal nebo podpal - bílý nebo černý flek bez jakékoli kresby). Takže při šoupátkování si histogram sledujeme a snažíme se udržet křivky na uzdě.
Pod histogramem mám první volbu Vyvážení bílé - teplota.
Většinu svých fotek s Eliškou, hlavně letních, mírně otepluju, tzn. tak o 4 - 8 bodů - to ale záleží na firmwaru vašeho foťáku, některý vyrábí chladnější fotky, jiný teplé, uvidíte co se vám bude líbit. Detailům květin naopak často docela sluší chladné tóny.
Pod tím je nádech. Většinou nesahám, zimní nebo večerní fotky nepatrně můžeme šoupnout dorůžova - barva sluníčka.
Pod tím je Expozice. Zkusit. Většinou nehýbu nebo nepatrně! doprava, záleží na fotce. Pod Expozicí šoupátko Obnovení. To nám pomůže v přepalech - pochytá těch zbylých několik pixelů a zkusí z nich vyrobit trochu kresby na přepáleném bílém tričku a pod.
Pod ním šoupátko Vyplnit světla. Dobré na očka utopená ve stínu kšiltovky nebo kloboučku a podobná místa. Nutno vyzkoušet.
Pod ním je šoupátko Černé. Zpět k histogramu - teoretická (trochu diskutabilní ) poučka říká, že žádná fotografie není opravdu dobrá, pokud na ní není alespoň stopa úplně černé a úplně bílé. To je samozřejmě teorie, ale koukneme na histogram a pokusíme se šedý kopeček tímhle šoupátkem dotlačit tak, aby se dole dotýkal levé stěny svého chlívečku. Nepřeháníme, koukáme jak se nám to bude líbit.
Následuje šoupátko Jas a Kontrast - šoupeme od oka a nepřeháníme to.
Níž je šoupátko pro práci s barvami. Ryze individuální záležitost, jestli chcete fotku výraznou nebo bledší a jak saturuje barvy váš foťák. Každopádně doporučuju barvy zvýrazňovat šoupadlem Živost a nesahat na šoupadlo Sytost, pokud chcete přirozený vzhled fotky. Každopádně nešoupu Sytostí doprava. Doleva jo, když chci fotku jen s jemným nádechem barev. Nutné vyzkoušet.
Pod tím máme Tónovou křivku neboli klouzačku, tu vám vysvětlí někdo jiný, s tou neumím.
Níž máme šoupátka jednotlivých barev. Můžeme se podívat jestli se nám podaří třeba šoupátkem modré zvýraznit barvu očí, jestli nebude fotka hezčí když na trávě v pozadí portrétu nepatrně stáhneme sytost zelené a pod. Zajímavé je, že červená barva je neřád s tendencí vytvářet přepaly v červeném kanále - místo bílého fleku jako u klasického celkového přepalu máme flek červený, třeba bundičku bez kresby, jen hrozně řvavou. Já zpravidla maličko stahuju v tomhle sloupku sytost červené, ale zase - záleží na foťáku.
Pod tím dělené tónování světel a stínů - spíš pro speciální případy, můžeme tak třeba napodobit nádhech fotky tak že bude působit jako vystřižená z časopisu z 80tých let nebo trochu oteplit, ale k tomu je šikovnější použít to šoupátko nahoře pod histogramem. Nicméně přeju dobrou zábavu i tady.
Následuje Zostření - digitální čip při ukládání dat z principu fotku trošičku rozmázne, vyplatí se šoupátko trochu posunout a fotku doostřit, ale nepomůže nám v případě skutečně neostré fotky. Když Doostření přeženete, budete mít na hranách nehezké linie které fotku zohaví.
Pod tím Redukce šumu - zázraky nedokáže, nutno vyzkoušet. Mně Nikon moc nešumí, tak nepoužívám, kompaktáři využijí možná častěji.
Pod tím je Korekce objektivu
Chromatická aberace. To je spíš na krajinky, někdy uvidíte fialové linie kolem větví stromů a pod, tam nám to pomůže. U fotek dětí nevyužijeme.
Následuje pěkná věc - vinětování objektivu. Teoreticky vada objektivu, kdy je snímek v rozích moc tmavý nebo naopak moc světlý. Vada nevada, vypadá to zajímavě a pomůže zvýraznit hlavní motiv nebo atmosféru snímku - zkuste třeba šoupátko Míra stáhnout na -85 a Střední bod někam k nule, kolem dokola se fotka pěkně ztmaví a střed zůstane jasný. Nebo naopak - Míra doprava, fotka se dokola zjasní, vypadá jako dokolečka odřená. Vypadá dobře hlavně s odrbanými overlays a-la stará fotografie kterou někdo dlouho nosil v kapse.
Níž je Kalibrace fotoaparátu - nezajímá.
Když jsme spokojení, jdeme nahoru - Soubor - Exportovat fotografie. Vyskočí nám tabulka, kde si nastavíme jiný adresář než z kterého jsme fotku brali, aby se nám nepoškodil originál snímku. Já sypu všechny editované do jednoho scrapovacího adresáře.
Na černobílou fotografii používám stažená přenastavení. Pěkná free měla třeba Kelsey Smith - můj oblíbený Blue Bear nebo Chocolate. Link už bohužel nemám, ale určitě půjde vygooglit. Dobré je taky třeba New Mexico Road.
Zadejte si Lightroom presets free a vyjede vám toho kvanta.
Pro zájemce - příručka (v AJ) ke stažení
zdeNějaký inšpirace a návody v češtině najdete
zde
